Tento film používám prakticky ve všech formátech (ve kterých fotím) – svitkový film, ploché filmy 9×12cm i 13×18cm. Je to vlastně můj nepoužívanější pomalejší černobílý film. Mám rád jeho podání tonality, které je naprosto excelentní zvláště pro portréty a krajiny s dostatkem světla. Pokud je světla méně, trochu ze svého kouzla ztrácí, ale stále je velmi použitelný. Jeho zrno není nikterak nepříjemné (i když v porovnání s Adox 25 je samozřejmě výraznější).
Z mého pohledu má tento film pouze 2 nevýhody:
1. tou nejvýraznější nevýhodou je nepříliš příznivá reciprocita – je potřeba s ní počítat již při časech okolo 1s, pro večerní či noční expozice s minimem světla je téměř nevhodný (vzhledem k výrazné reciprocitě se neúměrně prodlužují časy. V takových případech je dokonce lepší i třeba Adox CHS25, který má základní citlivost EI 25, ale nemá tak špatnou reciprocitu).
2. druhou (relativní) nevýhodou je celkem pomalá reálná citlivost filmu – film exponuji při citlivosti EI 64 (někteří fotografové dokonce při EI 50) a díky tomu už se občas dostávám k hranicím možnosti vyfotit ve středoformátu z ruky kvalitní snímek.
Při několika příležitostech jsem jej zkoušel exponovat i při vyšší citlivosti než uvedených 64-100 (ať už omylem nebo proto že nebylo zbytí), ale s tím mám smíšené zkušenosti. Focení při citlivosti EI 125 poskytuje ještě dobré výsledky (zvláště ve velkoformátu, kde na případném zrnu až tolik nezávisí), vyšší rychlosti (EI 200-250) jsou ale už špatné. V takových případech je špatné prokreslení stínů, velmi výrazná zrnitost. Já vím, film k tomu a priori není určen, ale párkrát nastala nutnost exponovat jej při vyšší citlivosti – dilema jestli fotit při vysoké citlivosti za cenu nedostatků, nebo nefotit vůbec má často jednoznačnou odpověď.
| EI | ředění | agitace | čas | |
| Fomadon R09 | 64 | 1+40 | souvislá | 10:30min |
| Agfa Rodinal | 64 | 1+50 | souvislá | 11:00min |


[No preview: this is a protected post]