( 40 )
Ještě jsem se pořádně nezmínil o tom, jak jsme se na Kubě stravovali.
Bezproblémově. Skoro na každé ulici bylo nějaké okýnko nebo vývěsní štít nabízející nejčastěji pizzu za pár peso. Nebo třeba plněnou bagetu. A protože bylo všude uklizeno a čisto, nebylo těžké hlad zahnat.
Prodej jídla je jednou z mála možností jak si místní mohou přividělat, a tak jsou podmínky někdy „terénnější“. (Tomuto za pec sloužil kovový barel, který byl oplácán nejspíše šamotovou hlínou. Pizzu měl ale vynikající).
Někdy jsme ale měli chuť i na něco jiného než jen pizzu či bagetu. V restauracích sice nebyl jídelní lístek s desítkami možností, k výběru bývaly tak 2-4 jídla, ale byly dobré.
No a když se nám nechtělo někam vyrážet, stačilo se jen zmínit domácím v našem ubytování…
V Havaně byl výběr hospod a klubů nabízejících obligátní drinky a jídla nepřeberný, ceny téměř stejné jako mimo ni.


[No preview: this is a protected post]