Voda a kámen III

Comments: Comments Off
Published on: 10.11.2009

Ještě zhruba před 2-3 lety jsem černobílé fotografii rozumněl tak málo, že mi v každé takové fotce ta barva chyběla. Fotil jsem prakticky výhradně barevně, a černobílé fotky mne až tolik nezajímaly. Navíc jsem se neuměl černobíle dívat (lépe: vidět kompozici vhodnou pro černobílou fotografii) a i když jsem fotil černobíle, říkal jsem si, že tam ta barva chybět bude. Vyjímkou byly portréty, kde jsem ten nedostatek barvy nutně jako negativum nebral.

Velkoformátové focení mne ale hodně změnilo. Myslím, že jsem se naučil víc komponovat tvary a křivky, což je vlastně základem pro ČB focení. (A ve velkém formátu 13x18cm fotím prakticky výhradně ČB, z mnoha různých důvodů – cena, jednoduchost vyvolávání a zpracování,…) Také mne to mnohem víc baví. A naopak barvu začínám cítit jako vesměs něco přebytečného, zbytečného a omezující představivost diváka.

V Řecku jsem ale ještě hodně fotil barevně, vždyť to nádherně modré nebe, ta barevnost moře a nezbytné západy/východy k tomu lákají. Ale i po vyvolání a zpracování převážné části těchto fotek ve mne největší stopu zanechaly ty černobílé, a z barevných pak ty které také staví spíše na struktuře a tvarech.

Třeba následující dvojice fotek – ta černobílá není úpravou barevné (jak je v době digitálů běžným zvykem), ale je focená zvlášť na černobílý film asi za 5 minut po té barevné – kompozicí jsou prakticky shodné. Mnohem zajímavější a přítažlivější mi ale přijde ta černobílá, líbí se mi prostě víc…

Voda a kámen III (barva) Voda a kámen III (čb)
Comments are closed.

Welcome , today is Středa, 13.11.2019